Jak je to s probiotiky? A co pre-biotika?

Denně vycházejí nové studie o širokých účincích bakterií a hub, které obývají střevní mikroflóru (mikrobiom), na naše zdraví. Dobrý stav našich střev přitom nesouvisí jen s trávením. Vědci kupříkladu zjistili, že zdravý střevní mikrobiom může spoluutvářet vaši imunitní reakci. (zdroj)

V této studii bylo odhaleno, že ne každá bakterie je škodlivá, a že střeva navíc zdravé bakterie potřebují. A právě z toho důvodu se z probiotik stal tak významný průmysl.

Probiotika jsou živé mikroorganismy, jež konzumujeme za účelem zlepšení střevního mikrobiomu. I proto dnes na probiotika narazíme takřka všude – od doplňků stravy přes jogurty až po pizzu.

Zdraví střevního systému je však mnohem komplexnější záležitost a pouhé dodávání „dobrých“ bakterií do mikroflóry představuje jen malou část celého procesu.

Pre-biotika, nikoli probiotika, mají v reálu mnohem záslužnější podíl na dobré kondici našich střev.

Pojďme si to vysvětlit hezky popořadě.

 

Achillova pata probiotik

Pouhým přidáváním nových bakterií do střev těm stávajícím bakteriím tolik nepomůžete. Bakterie ve vašem těle jsou totiž poměrně odolné vůči změnám.

Lidé obývají planetu zhruba 100 až 200 tisíc let. Probiotické doplňky existují na trhu několik desetiletí.

Rovnici si spočítáte sami…

Z perspektivy existence lidstva tvoří 20 let velmi krátké období na to, aby se tělo dokázalo přizpůsobit těmto izolovaným druhům bakterií. A i kdyby probiotické doplňky byly schopny překonat přírodní látky, naše tělo nemusí být připraveno je přijmout, jelikož se evoluce zkrátka nevyvíjí tak rychle.

 

Poznámka – v těchto případech probiotika určitě chcete!

Pozor, nechápejte to špatně – probiotické doplňky nejsou vždy špatné řešení.

V určitých situacích jsou naopak těmi pravými pomocníky – kupř. užívání probiotik po antibiotické kúře má jistě své opodstatnění. Totéž platí při cestování, kdy je organismus náhle vystaven novým bakteriím v neznámém prostředí.

V těchto případech se doporučují užívat probiotické doplňky stravy nebo si probiotika ve formě prášku přidat do smoothie.

Za jiných okolností však obohacování střevní flóry skrze probiotika nefunguje bez asistence jejich společníků – prebiotik.

 

Seznamte se s prebiotiky

Prebiotika jsou typem sacharidů (zpravidla vláknina), které lidské tělo není schopno strávit. Prebiotická vláknina putuje tenkým střevem v nestrávené podobě, dokud nedosáhne tračníku, kde dochází k jejímu zkvašení.

Tento proces vyživuje kolonie prospěšných bakterií a zvyšuje množství potřebných střevních bakterií. Bez podpory prebiotik tyto „dobré bakterie“ ve vašich střevech strádají.

V zásadě tak prebiotika slouží za potravu všem těm bilionům bakterií, které již obydlují vaše střeva.

Nejlepší způsob, jak dostat prebiotika do těla, nabízejí potraviny, které již pravděpodobně skladujete ve vašem kredenci či ledničce.

Toto jsou nejjednodušší „prebiotické lahůdky“:

• Houby jsou bohatým zdrojem beta-glukanů, které obsahují prebiotika. (zdroj) (zdroj)
• Plody goji a oves rovněž oplývají beta-glukany.
• Jablka tvoří z 50 % pektiny, tj. jablečná vláknina, která prospívá tvorbě prebiotik.
• Brambory jsou výrazným zdrojem prebiotik – zejména pokud vařené brambory necháte před konzumací vychladnout. A nezapomeňte konzumovat i slupku.
• Česnek, pórek a cibule obsahují prebiotickou vlákninu a zároveň chuťově obohatí každý pokrm (2 v 1).
• Už pouhý gram artyčoku, chřestu a pampelišky má vysoký podíl prebiotik. Můžete je přidat do salátu nebo podávat jako zeleninovou přílohu. Vůbec nejlepší je kombinace s přírodním zdrojem probiotik, např. přírodním kvašeným zelím.

 

Zajímá vás, jak co nejjednodušeji získat několik druhů prebiotik v jednom pokrmu?

RECEPT:

Prášek z hub, goji a pokrájená jablka přidejte do směsice vody a ovsa a ponechejte odstát přes noc. Tak si připravíte prebiotickou ovesnou kaši!

Vaše tělo je spíše symfonickým orchestrem nežli sólovým nástrojem. Samostatně užívaná probiotika natropí zbytečně moc hluku a povyku. Teprve přidáním prebiotik dosáhne váš „orchestr“ dokonalé harmonie.